Z3 M Coupe
Publikovano: Prosinec 2, 2008
V hlavě se mi zrodil nápad! A naštěstí nezůstalo jen u něj. Za pár týdnů nastupuji do letadla a mířím do Finska, kde na mě čeká jedno opravdu krásné auto – BMW Z3 M Coupe. Ano, známá „rozšláplá bota!“ A vůbec, proč tu mluvím o Z3MC a Finsku? Je to prosté, půjčil jsem si auto, zamluvil okruh a jediný cíl byl vrátit tomuto vozu zapomenutou slávu a proměnit ho v zuřící okruhovou bestii.
Na letišti na mě čeká majitel vozu, kterému se neřekne jinak než Speedou. Příjemný finský kluk, který dlouho hledal pořádné auto, které se drží hesla „radost z jízdy“ a po pár týdnech rozhodování kývl právě na Z3MC. Proč? Je to prosté, M3 je už dlouho autem pro pozéry a ne čistým sportovním nástrojem, M5 je spíš splašená limuzína, M6 nemá žádný smysl bytí a Z3 M Roadster je v zatáčkách jako želatina. Ano ještě je tu Z4 M, ale to bylo přes rozpočet, protože tady šlo jen o jedno. Koupit a předělat na pravý okruhový fun car. Speedou už na autě zapracoval před tím než jsem dorazil a změnil zejmena brzdy, podvozek předělal na KW Variant 3 a koupil nové závodní kola KT 4. Vzadu to jsou 9.5×18″ ET20 a vepředu 8.5×18″ ET30 obuté do Pirelli P Zero Nero 235/40 vepředu a 255/35 vzadu. Kola váží uctihodných 12 kilo.
Naším cílem však je nastvit auto, tak aby bylo rychlé, ale opravdu rychlé. Proto míříme do městečka Ahvenisto, které se nachází u provinčního města Hämeenlinna. A právě v Ahvanistu se nachází jeden z nejpěknějších finských okruhů. Po cestě na okruh budí Z3MC velký rozhruch. I přes svůj věk je to stále nádherné auto a ten design se prostě neokouká. Ať se lidem líbí, nebo ne, stejně na Vás budou všichni zírat s bradou na chodníku.
Speedou je zakladatelem finského klubu sportovních automobilů Carfreaks a pravě s dálšimi členy se potkáváme na okruhu, který je zcela volný jen pro nás. Z3MC mezi ostatními auty, jako Porsche 911 všech secifikací a zejména ostatními vozy s M ve znaku, opravdu vyčnívá. Je ale čas na první jízdu. Nasazuji si helmu, závodní rukavice a sedám do příjemných origo sportovních sedaček, interiér zůstal zcela seriový i se sedačkami vzadu a musím uznat, že má šmrnc BMW před nástupem Bangela, který interiéry poslal do kytek. Dobře tedy, otáčím klíčkem a probírám motor k životu. R6 3.2 o 325 koních známe všichni z M3 a tak ničím nepřekvapuje. Tedy pokud jste již nějaké M řídili. Zvuk šestiválce je totiž úchvatný a tyto motory BMW opravdu umí. Auto se nezdá být nijak složité, žádné zbytečné nastavování „všeho“ jako u nové M5. Takže za jedna a rychle na trať.
První kolo je seznamovací, na Ahvenisto okruhu jsem nikdy nebyl a tak zbytečně neriskuju. Okruh se nakonec ukáže jako docela rychlá záležitost, jelikož finové nemají rádi pomalé zatáčky. Většina ostatních mě v šílené rychlosti předjíždí a já si uvědomuji, že to jsou praví „létající“ finové. Ve druhém kole na to šlapu tedy také ať naší malé zemičce nedělám ostudu. Plyn se potkává s koberečkem a auto se slušně dere dopředu. Motor táhne od nízkých otáček a díky nižší váze než M3 je auto také rychlejší v reakcích na plyn. Přikrčená a široká záď pak zaručuje dobrou stabilitu a přilnavost. Můj dojem? Miluju to auto! Velmi jednoduché na řízení, ale trpí lehkou nedotáčivostí a to zejména v utáhlých zatáčkách. Občas vůz působil nestabilně v rychlých úsecích a vyžadoval neustálé drobné korekce. Podle očekávání brzdy neobstály. Defakto jsou sériové. Neodešly sice úplně, ale začaly vadnout, takže se muselo začít brzdit dříve. Nejlepší čas byl tedy 1:37:7, který mě hodně potěšil, ale určitě to pujde ještě rychleji. Na konci dne jsem zaregistroval, že jedno přední kolo vzalo blatník, ale tím jsem se moc netrápil, chtěl jsem totiž jen řídit a řídit. To auto je droga.
O jeden den později jsme byly opět na okruhu, tentokráte s lidma ze švédského RingRunners. To byl den! Tak moc krásných aut na jednom místě a super kluci ze švédska udělali opravdu kouzelnou atmosféru. Předcházejcí den jsme na auto dali nové závodní brzdy Pagid a upravili podvozek a diferenciál, aby se odstranila ona nepříjemná nedotáčivost. A podle očekávání auto jelo mnohem lépe. Brzdy kousaly jako hladový vlk a auto začalo jít krásně do driftu. Bohužel se nám nepodařilo odstranit plavání v rychlých úsecích. Zpět k driftům. Jedním slovem „nádhera!“ Nejlepší čas byl 1:37:2 takže o 5 desetinek dolů. Největším problémem se však ukázal můj agresivní styl jízdy a nestabilnost. Jenže s takovým autem to jinak nejde.
Opět jsme zamířili do garáže. Na auto jsme nainstalovali nastavitelné swaybary od H&R a nechali je na měkkém set-upu. Bohužel jsem okem zabrousil i na P Zero pneu a po necelých 1000 kilometrech nevypadaly zrovna nejlíp. Následoval další den na okruhu aauto bylo opravdu famózní. V rychlých zatáčkách zmizela nestabilita, brzdy fungovaly dokonale a auto se nevlnilo. Jako daň se však vrátila nedotáčivost. Co tedy s drifty? Ok, na první pokus jsem cítil, že auto jde do driftu mnohem později díky silnému gripu na zadku. Jakmile však bylo v driftu, tak se ovládalo stejně lehce. Chtělo to tedy akorát tvrdší zacházení, které nakonec k překvapení všech, skončilo prvním přetočením v M Coupe. Experimenty pokračovaly a zjištění bylo jednoduché – auto prostě nebylo s tímto nastavením na drifty vhodné. Problém byl zejména se srovnáním auta ze smyku. nejlepší čas byl však o celou sekundu dole, tedy 1:36:7! Nastavení vozu na okruh tedy začínalo dávat smysl, chce se to rozloučit s drifty a odstranit nedotáčivost. Pak by se měl čas opět zlepšit.
Finsko je opravdu skvělá země, lidé se zde zdají být do aut mnohem větší blázni. Aby jsme si trošku odpočinuli od okruhového šílenství, tak jsem vzal Z3 na okružní jízdu venkovem. A byl jsem nadšen! Nádherné vesničky, krásné až dokonalé cesty, krásná příroda a ještě krásnější auto udělalo své. Často jsem zastavoval a z projížďky se stal spíše fotíci den a Z3 byla hlavní modelkou. Jak jsem již psal, vůz opravdu září všude, kde se ukáže. Je to prostě hvězda. Po krásném odpoledni jsem zamířil se Speedou do finského pubu. Na druhý den jsme opět byli na Ahvenistu a jedinou novinkou byl čas 1:36:4. Nic převratného.
Rozhodli jsme se změnit nastavení podvozku, zvedli jsme trošku zadek a poupravili odskok. Také jsme změnili okruh. Zajeli jsme na okruh Alastaro, který byl sice dál, ale chtělo to změnu. Bohužel, první den jen pršelo a tak jsem strávil čas na okruhu, ehmmm, driftováním…
Další den, krásné počasí a skvělý pocit z nového nastavení přinesl euforii. Auto bylo dokonalé. Stabilita při brždění a v rychlých částech byla úžasna, přílnavost vozu ohromující a konečně zmizla nedotáčivost. Do driftu šlo auto sice hůř, ale cíl byl splněn. A pak se to stalo! Zvuk, který od motoru nechce zaslechnout nikdo z nas. „Nak nak nak“ klepot nasvědčoval problémům a tak auto bylo rychle odstaveno a odvezeno do servisu. Každopádně já a hlavně Speedou byl šťastný, auto se nám podařilo dovést do fáze, do jaké jej vždy chtěl. Práce sice nekončí a bude se dále pokračovat, bohužel však už bez mé asistence, to bych se musel do Finska asi přestěhovat. Byl to krásně strávený čas a během těch dvou týdnu jsem si uvědomil, jak se BMW v poslednich M kreacích vydalo špatným směrem. Ano M3 je krásná a rychlá, ale bohužel už jen to. Více než na okruhu bude zářit na bulvárech a před „kavárnama.“ Pokud chcete pravé potěšení z jízdy, kdy budete chtít jen jezdit a jezdit. Šáhněte minimálně po M3 E46 a pokud to myslíte opravdu s volantem vážně a chcete umět řídit, je tu jedna zaručená volba – Z3 M Coupe! Auto, které bylo postavené, aby bylo divoké a nespoutané, auto, které Vás nauči řídit a neodpustí Vám chyby. Opravdová radost z jízdy.
Ondřej Daňa



del.icio.us
blinklist
digg
Facebook
Furl
ma.gnolia
Newsvine
Pownce
reddit
StumbleUpon
Technorati
Twitter






